Archeologický ústav AV ČR, Praha

Archeologický ústav AV ČR, Praha Oficiální stránka Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze. Základním úkolem Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, Praha, v. v. i.

je uskutečňování vědeckého výzkumu v oblasti archeologie a souvisejících oborů, aplikace těchto výsledků a poskytování souvisejících služeb. Ústav se především zaměřuje na vědecký výzkum orientovaný na rozvoj teorie a metodologie oboru a jeho aplikaci v oblasti terénního výzkumu včetně technického, laboratorního, restaurátorského a vědeckého zpracování archeologických pramenů. Na základě jejich in

terpretace je umožněno hlubší poznání naší minulosti, archeologických kultur a jsou tvořeny modely charakteru minulých společenstev.

🗺️ Z předávání cen Mapa roku 2025, kterou vyhlašuje Česká kartografická společnost, si odnášíme udělenou nominaci v kate...
30/04/2026

🗺️ Z předávání cen Mapa roku 2025, kterou vyhlašuje Česká kartografická společnost, si odnášíme udělenou nominaci v kategorii Samostatná kartografická díla.

🗺️ Nominaci získala podrobná mapa areálu Sauersack, kde se nachází opuštěný cínový důl z druhé světové války.

👥 Autory mapy, která vznikla v rámci bakalářské práce na Katedře aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK ve spolupráci s ARÚ, jsou Lucie Radová, Jan Hasil a Petr Krása.

🤝 Dlouholetou profesionální práci administrativních, technických pracovníků a odborných zaměstnanců ocenila 27. dubna 20...
28/04/2026

🤝 Dlouholetou profesionální práci administrativních, technických pracovníků a odborných zaměstnanců ocenila 27. dubna 2026 Akademie věd České republiky děkovnými listy. Předal je předseda instituce Radomír Pánek.

🤝 Mezi oceněnými byla i Ivana Herglová a Libuše Kombercová z ARÚ. Oběma kolegyním děkujeme za jejich dlouhodobou spolupráci a přínos.

🎖 Ivana Herglová patří neodmyslitelně k redakci Památek archeologických i k celé vydavatelské činnosti ARÚ. Od svého nástupu až do současnosti (neuvěřitelných 40 let!) spolupracovala již s pěti šéfredaktory Památek. Svou precizní redakční prací a skvělou jazykovou vybaveností významně přispěla k proměně tohoto našeho nejstaršího oborového časopisu v moderní periodikum na úrovni WOS v posledních dvou desetiletích. Její osobnost ztělesňuje dlouhodobou institucionální paměť, která se v dnešní zrychlené projektové době ukazuje jako mimořádně cenná. Její klidná povaha, pracovitost a tichý nadhled jsou pojítkem celého redakčního kolektivu. Jak vzácné všechny tyto vlastnosti a přednosti jsou, se ukázalo zejména v posledních letech, kdy bylo třeba rozšířit redakční tým.

🎖 Libuše Kombercová, která se bohužel předávání nemohla zúčastnit, pracovala v ARÚ téměř 30 let, nejdříve na pozici laborantky a posléze jako konzervátorka a restaurátorka, původně na výzkumné základně v Bylanech, následně na pracovišti ústavu v Kutné Hoře. Zaměřila se zejména na práci s archeologickými nálezy z keramiky, kdy zajišťovala celý řetězec činností od vyzdvižení nálezů na archeologických výzkumech, přes laboratorní ošetření, evidenci a konzervaci nálezů, po restaurování celých nádob a přípravu nálezů k publikaci a prezentaci. S velkým nasazením se podílela na realizaci záchranných archeologických výzkumů, kdy prováděla dle potřeby jak běžné terénní a dokumentační práce, tak náročné preparace archeologických nálezů. I díky jejímu entuziasmu a schopnosti přizpůsobit se někdy náročným podmínkám bylo možno prozkoumat, zpracovat a připravit k publikaci nálezy z takových lokalit, jako je Čáslav – Na Skále, Kutná Hora – Karlov, Kolín – obchvat, Čáslav – Kaufland a mnoho dalších. Pracovala i se staršími nálezy z depozitářů, zajišťovala jejich ošetření směřující k zastavení destrukčních procesů a jejíma rukama tak prošly i tisíce nálezů z velice důležitých lokalit Bylany, Cimburk a Denemark. Podílela se také na přípravě i realizaci výstav, kde bylo nejlépe možno vidět výsledky její práce (např. Čáslav v době bronzové, Kolín - cesta napříč časem a krajinou, Bylany - život prvních zemědělců). Neméně důležitá byla i ta méně viditelná, ale všemi kolegy velice oceňovaná činnost, kdy díky výborné orientaci v uložených nálezech byla schopná okamžitě vybrat a připravit jakékoliv soubory ke zpracování či vzorky pro analýzy. I díky tomu si ji spolupracovníci velice cenili a výsledky její mnohaleté výborné práce budou ještě dlouho využívány při další vědecké i popularizační činnosti pracoviště.

📸 Akademie věd ČR

Připomínáme zítřejší přednášku "Borderlands: New Approaches to the LBK on Its Western Margins", kterou proneseJohanna Hi...
22/04/2026

Připomínáme zítřejší přednášku "Borderlands: New Approaches to the LBK on Its Western Margins", kterou proneseJohanna Hilpert (HESCOR/ Department of Prehistoric Archaeology/ UoC, Germany).

📅 čtvrtek 23. 4. 2026 | ⏰ od 14:10
📍 Knihovna nebo přes Zoom (odkaz v události nebo na webu)

💬 This talk explores the northwestern margins of the Linearbandkeramik (LBK, ca. 5400–4950 BCE) through an integrative approach combining land-use reconstruction, environmental suitability modelling, and raw material network analysis. Focusing on the Rhineland, the research investigates how early Neolithic communities adapted, expanded, and interacted across ecological and social boundaries at the edge of the LBK expansion.

By integrating spatial modelling, lithic provenance data, and environmental reconstruction, the study examines patterns of resource accessibility, mobility, and territorial organisation. These datasets are used to better understand how environmental constraints and opportunities structured settlement dynamics and exchange networks.

As an ongoing research project, this work contributes to refining broader discussions on the feedback processes between human adaptation, landscape transformation, and cultural connectivity in the western frontier zones of Europe’s first farming societies.

🪵15. ročník keramického a 2. ročník dehtářského workshopuWorkshop, který pořádáme spolu s Staré hrnce/Historical Pottery...
21/04/2026

🪵15. ročník keramického a 2. ročník dehtářského workshopu

Workshop, který pořádáme spolu s Staré hrnce/Historical Pottery a DANAR historická řemesla, Centrum Šelmberk, je zaměřený na technologii výroby keramiky a na problematiku dehtářství. Propojí odborné přednášky, prezentaci materiálu a experimentální archeologii.

📆 24. – 27. 6. 2026
📍 Historicko – řemeslně vzdělávací centrum u hradu Šelmberk v blízkosti města Mladá Vožice

Momentálně je možné přihlašovat příspěvky týkající se
✔️ technologie výroby keramiky
✔️ zpracování souborů středověké a novověké keramiky
✔️ smolaření a dehtářství
✔️ zpracování pryskyřice

📝 Termín registrace: 31. 5. 2026

ℹ️ Předběžný program a více informací k ubytování, stravě, dopravě a účastnickému poplatku najdete na webu ⤵

📸 Foto Tomáš Chlup

👨‍🏫 Pozvánka na přednášku věnovanou open-source nástroji pro archeologickou dokumentaci iDAI.field.📅 pátek 24. dubna | ⏰...
20/04/2026

👨‍🏫 Pozvánka na přednášku věnovanou open-source nástroji pro archeologickou dokumentaci iDAI.field.

📅 pátek 24. dubna | ⏰ 10:00
📍 knihovna ARÚ a online přes Zoom (link viz událost na FB nebo webu)

👤 Přednášející:
Thomas Kleinke (Verbundzentrale des Gemeinsamen Bibliotheksverbundes), Fabian Riebschläger a Lisa Steinmann (Deutsches Archäologisches Institut)

💬 iDAI.field is a free and open source software for documenting archaeological research. While it has been developed as such from the beginning, it was initially created primarily by and for the German Archaeological Institute (DAI), starting in 2016, with a focus on supporting the institute’s own field projects. The project quickly gained traction beyond the DAI. Therefore, since 2023 development has been advanced together with the Head Office of the GBV Common Library Network (VZG GBV), funded and supported through NFDI4Objects within the National Research Data Infrastructure (NFDI). Today, iDAI.field is used in various university field projects, in the context of archaeological heritage management in Hamburg and Harburg (Archaeological Museum Hamburg and City Museum Harburg), and of course in numerous DAI excavations worldwide.

🦣 V soutěži Zlatý mamut je zastoupena také výstava „Příběh dolu Sauersack: Krajina, stroje, lidé", na jejíž přípravě se ...
14/04/2026

🦣 V soutěži Zlatý mamut je zastoupena také výstava „Příběh dolu Sauersack: Krajina, stroje, lidé", na jejíž přípravě se významně podílel tým Jana Hasila ve spolupráci s kolegy z Muzeum Cheb, p.o. Karlovarského kraje.

🏅O ceně veřejnosti Zlatého mamuta (Cena Karla Absolona za popularizaci archeologie) můžete rozhodnout i vy - hlasovat lze až do 27. dubna na tomto odkazu👇

https://forms.gle/e6sb4bmof8eBvHQt8

🎥 Hamad Mohamed Hamdeen, náš kolega ze Súdánu, představil svou práci pro pořad Babylon České televize. ⛏ Dr. Mohamed je ...
13/04/2026

🎥 Hamad Mohamed Hamdeen, náš kolega ze Súdánu, představil svou práci pro pořad Babylon České televize.

⛏ Dr. Mohamed je dlouhodobým spolupracovníkem ARÚ v rámci výzkumného projektu Šakadúd Ladislava Varadzina. V rozhovoru se mimo jiné dozvíte, jak se k archeologii dostal a čemu přesně se věnuje.

🔎 Po začátku války v Súdánu musel dr. Mohamed i s rodinou ze země utéct. Díky podpoře Researchers at Risk Akademie věd České republiky momentálně žijí v Praze.

➡️ Pořad je k shlédnutí v iVysílání ⤵️

🏰 Pozůstatky nejstaršího královského paláce v Čechách, základy jednoho z největších předrománských kostelů nebo torzo pr...
09/04/2026

🏰 Pozůstatky nejstaršího královského paláce v Čechách, základy jednoho z největších předrománských kostelů nebo torzo prvního kamenného mostu ve střední Evropě.

📜 To je jen stručný výčet objevů, které učinili odborníci v areálu naší národní kulturní památky za poslední století.

⛏️ Soustředěný archeologický výzkum, který začal výkopem 5. května 1924, přinesl zásadní zlom v poznání Vyšehradu a postupně zbořil mnohé mýty o tomto místě.

📸 Část fotografií vyšla ve fotoreportáži v A / Magazínu 2/2024.
www.avcr.cz/cs/udalosti/Co-ukryva-Vysehrad-Archeologove-zkoumaji-narodni-pamatku-uz-vice-nez-100-let/

🎙 Rozhovor s Barborou Machovou na téma podvodní archeologie pro podcast National Geographic Česko🤿 Tušíte, jak přesně vy...
09/04/2026

🎙 Rozhovor s Barborou Machovou na téma podvodní archeologie pro podcast National Geographic Česko

🤿 Tušíte, jak přesně vypadá archeologický průzkum a proč je cílem strávit pod vodou co nejkratší dobu? A proč je tak důležitá příprava na suchu?

🛶 Jaké typy nálezů lze pod vodou očekávat a jak s nimi zacházet po vyzvednutí?

🏝️ U nás jsou momentálně zkoumány například středně velké toky řek. Na lokality přímo pod vodou není možné se podívat, ale třeba v rámci akce Archeologické léto pravidelně nabízíme možnost podívat se na Ostrovský klášter u Davle.

🔎 Odkaz na rozhovor najdete v komentáři ⤵

🎙 Na Český rozhlas Vltava jste možná zaznamenali rozhovor s Alžbětou Danielisovou🦈 Tématem byl výzkum megalitického hrob...
30/03/2026

🎙 Na Český rozhlas Vltava jste možná zaznamenali rozhovor s Alžbětou Danielisovou

🦈 Tématem byl výzkum megalitického hrobu jejího týmu na lokalitě Wadi Nafūn v Ománu. Toto mimořádně rozsáhlé rituální místo, zkoumané od roku 2020, přináší dosud nejpodrobnější důkazy o stravě a mobilitě neolitických komunit v regionu, včetně faktu, že tamní lidé se tehdy specializovali na lov mořských predátorů.

🎧 Poslechněte si celý rozhovor (link v komentáři) ⤵

Připomínáme dnešní přednášku "Human Occupation of Southeastern Arabia during the Late Pleistocene and Early Holocene", k...
26/03/2026

Připomínáme dnešní přednášku "Human Occupation of Southeastern Arabia during the Late Pleistocene and Early Holocene", kterou pronese Dominik Chlachula (Archeologický ústav AV ČR Brno, v.v.i.).

📅 čtvrtek 26. 3. 2026 | ⏰ od 14:10
📍 Knihovna nebo přes Zoom (odkaz v události nebo na webu)

💬 Despite intensive research over the past two decades, evidence for human occupation of Southeast Arabia at the end of the last Ice Age and its continuation into the Early Holocene remains sporadic. Lithic industries from this period, found in stratified contexts in Dhofar, are characterized primarily by blade production from simple, unidirectional, narrow working-surface cores and by the presence of so-called Fasad points. Similar Late/Final Palaeolithic industries have been recorded in the UAE; however, despite earlier attempts to culturally link them with Levantine PPN traditions, they appear to be of autochthonous southern or southeastern Arabian origin. Their emergence at the end of the Last Ice Age, cultural ancestry, development, distribution, and eventual transition into South Arabian Neolithic ways of life remain poorly understood.

Adresa

Prague

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Archeologický ústav AV ČR, Praha zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu Archeologický ústav AV ČR, Praha:

Sdílet