Archeologický ústav AV ČR, Praha

23/07/2026

S hlubokým zármutkem sdílíme zprávu rodiny o úmrtí Venceslase Kruty, který dne 19. července 2026 zemřel ve věku 86 let.

Venceslas Kruta (1939–2026) svou vědeckou dráhu zahájil v roce 1963 na Archeologickém ústavu ČSAV, kde se podílel na záchranných výzkumech v oblasti Mostu, než se stal světově uznávanou autoritou keltské archeologie. Během své mimořádné vědecké kariéry působil mimo jiné jako directeur d'études na École Pratique des Hautes Études v Paříži a ředitel Centre d'études celtiques (CNRS).

Zádušní mše bude sloužena ve středu 29. července 2026 v 10:30 hodin v kostele Saint-Pierre de Montmartre v Paříži.

Vědecká pocta bude uspořádána později, aby se mohli sejít kolegové, bývalí studenti, přátelé a instituce, kteří chtějí uctít jeho památku a dílo, které zanechal evropské archeologii.

📷 © Olivier Roller / Divergence

20/07/2026

🔎 Koordinátor/ka pilotní implementace elektronických terénních deníků

Hledáme archeologa či archeoložku s prokazatelnou praxí s terénními archeologickými výzkumy, zejména v oblasti záchranné archeologie. Oceníme člověka, který rozumí významu kvalitní správy výzkumných dat a dokáže převádět osvědčené pracovní postupy do digitálního prostředí.

Hledáme samostatného, organizačně schopného a komunikačně zdatného pracovníka / pracovnici, který/á povede praktickou část projektu zaměřeného na nastavení dobré praxe při využití elektronických terénních deníků v archeologii.

Výstupem projektu bude metodická příručka, vzorové šablony a případové studie podporující standardizaci terénní dokumentace, lepší správu dat a jejich dlouhodobou využitelnost v návaznosti na oborovou digitální infrastrukturu (AIS CR, AMČR a ArchaeoVault).

📌 Nabízíme
• možnost podílet se na projektu s přímým dopadem na budoucí praxi terénní archeologie v České republice,
• plný úvazek po dobu trvání projektu (9/2026–2/2028),
• nástup dle dohody v návaznosti na zahájení projektu,
• možnost flexibilního rozvržení pracovní doby,
• podporu dalšího vzdělávání a profesního rozvoje,
• 5 týdnů dovolené, 5 dnů zdravotního volna, příspěvek na stravování formou paušálu a benefity ze sociálního fondu.

ℹ️ Více informací o pozici a výběrovém řízení najdete na našem webu.

📸 Ilustrační obrázek vytvořený AI

15/07/2026

📖 Nedávno vyšel velmi zajímavý článek na Seznam Zprávy o naší nové publikaci Královský Vyšehrad VI. - Vyšehrad ve středověku, která vznikla ve spolupráci s Archeologický ústav AV ČR, Praha. O čem tato v mnoha směrech přelomová kniha pojednává?

💬 Přináší nové poznatky a mění zažité představy o dějinách Vyšehradu. Díky novým zjištěním jsme o krok blíže poznání středověkého Vyšehradu a jeho vztahu k Pražskému hradu. Hlavní a dlouho kladenou otázkou je, jaký byl skutečný význam Vyšehradu?

📌 Zajímají vás nová zjištění? Knihu si můžete zakoupit v Infocentru Vyšehrad nebo na našem eshopu:

🔗 Eshop: https://praha-vysehrad.cz/cs/aktualne/publikace-kralovsky-vysehrad:249/

🔗 Celý článek: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-historie-vysehrad-historie-povesti-310651

Podle pověsti z pera Aloise Jiráska pronesla kněžna Libuše z vyšehradské skály nad Vltavou slavnou věštbu „Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká“. Výzkumy ale ukazují, že to bylo jinak.

13/07/2026

📌 Kniha Královský Vyšehrad je opět k dispozici. První náklad této v březnu vydané knihy se velmi rychle vyprodal. Nyní je zpět k zakoupení v Infocentru Vyšehrad a na webu NKP Vyšehrad.

💬 Kniha vznikla ve spolupráci NKP Vyšehrad a Archeologický ústav AV ČR, Praha. Je prvním výsledkem společného šestiletého bádání. Najdete v ní odpověď na dlouho kladenou otázku: Jaký byl skutečný význam Vyšehradu?

📖 Publikace odhaluje, jak vypadala zdejší sídla Přemyslovců a Lucemburků, jakou roli hrál Vyšehrad v mocenských a rituálních strategiích českých panovníků a jaký byl jeho vztah k Pražskému hradu. Zároveň odpovídá na otázku, jak je možné, že v jedné metropoli existovala dvě rovnocenná politická centra.

🔗 Více informací naleznete na webu NKP Vyšehrad:

https://praha-vysehrad.cz/cs/aktualne/publikace-kralovsky-vysehrad:249/

01/07/2026

🕵 Používáte detektor kovů? Zajímají nás Vaše zkušenosti a názory.

☝ Archeologické ústavy Akademie věd České republiky připravily dotazník zaměřený na detektorové hledání, spolupráci s archeologickými institucemi a využívání AMČR-PAS.

👥 Dotazník je určen aktivním uživatelům a uživatelkám detektorů kovů – bez ohledu na to, zda s archeologickými institucemi spolupracují pravidelně, příležitostně nebo vůbec

➡ Cílem je lépe porozumět tomu, jak dnes funguje vztah mezi uživateli a uživatelkami detektorů kovů a archeologickou obcí: co spolupráci pomáhá, co ji komplikuje, jak se nakládá s nálezy a jakou roli v tom hraje AMČR-PAS.

📝 Vyplnění zabere přibližně 15 minut a odpovědi se zpracují anonymně. Odkaz najdete v komentáři ⤵

📅 Dotazník je otevřený do 31. srpna.

🤝 Děkujeme za spolupráci! Oceníme také sdílení mezi všemi, kteří detektory kovů využívají.
Archeologický informační systém ČR - AIS CR | Archeologický ústav AV ČR Brno, v.v.i. | Archeologický ústav AV ČR, Praha | Jihomoravský kraj

29/06/2026

🔎 Po stopách perzekuovaných afrických Němců - internační tábor Andalusia

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době 2. světové války asi 1200 Němců.

Archeologové z Archeologický ústav AV ČR, Praha, Západočeská univerzita v Plzni a Sol Plaatje University v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.

Jihozápadní Afrika (dnes Namibie) a Východní Afrika (dnes Tanganika, Rwanda a Burundi) byly do roku 1919 německými koloniemi. Německé obyvatelstvo zde tvořilo počtem minoritní, ale hospodářsky a politicky elitní skupinu. Po versailleské konferenci, která spolu s první světovou válkou ukončila též existenci německé koloniální říše, se tito farmáři, těžaři, řemeslníci a obchodníci dostávali pod stále silnější britský politický a kulturní tlak.

Po vypuknutí 2. světové války byli jako potenciálně nepřátelští cizinci dospělí muži z této komunity internováni v několika detenčních zařízeních. Jedno z nich, nazývané Camp Andalusia, se nacházelo v centrální části JAR u městečka Jan Kempdorp.

Na základě historických plánů a leteckých fotografií znovuobjevili čeští archeologové se svými jihoafrickými kolegy letos v květnu po osmdesáti letech stavební pozůstatky budov tábora, mezi nimiž dominuje několik desítek bungalovů, jichž bylo původně na dvě stovky.

Výzkum je součástí projektu OP JAK Zdivočelá země: archeologický a transdisciplinární výzkum resilienčních strategií ve 20. století, podpořeného MŠMT a spolufinancovaného EU.

Více v tiskové zprávě ⤵

25/06/2026

💼 Srdečně zveme na křest průvodce pro děti S poutnickým batohem po Sázavském klášteře

📅 v sobotu 4. července od 14:00

Národní památkový ústav

22/06/2026

📖 Vychází nová kniha Petra Květiny "Porucha na křižovatce světů. Jak porozumět kmenovým společnostem".

🔎 Co drží společnost pohromadě, když nemá stát, vládce ani centrální autoritu? Kniha zkoumá identitu a soudržnost archaických společností – od rodiny přes klany až po kmeny – a ukazuje, že jejich stabilita stojí na sdílených mýtech, symbolech a představách o světě.

💬 Přečtete si zde divoké příběhy společností, na které velké civilizace docela zapomněly. Aztékové a pueblo indiáni z Ameriky, Hutúové a Tutsiové z africké Rwandy, Asmaté a Marind-animové z Nové Guineje jsou příklady společností, s nimiž čtenář vstoupí do kontaktu, aby pochopil, jakou poruchu na křižovatce světů střet odlišných civilizací působí.

➡️ Dílo vydané v Nakladatelství Academia je svým pojetím určeno pro odbornou i laickou veřejnost.

18/06/2026

A-Fest | Akademický multižánrový hudební festival se koná už tuto sobotu v prostorách Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze. Vstup je zdarma brankou u tramvajové zastávky Malostranská.

Těšíme se na vás mezi 12:00 a 20:00.

V zahradě a knihovně vystoupí celkem 18 kapel ze 17 ústavů Akademie věd České republiky