Green Remedy

23/01/2024

Česko patří mezi deset největších producentů bioplynu v Evropě. Ve více než 600 tuzemských stanicích bylo předloni vyrobeno téměř osm terawatthodin (TWh) bioplynu. Meziročně se tak produkce zvýšila asi o desetinu a počet stanic za posledních deset let stoupl na dvojnásobek.

Česko patří mezi deset největších producentů bioplynu v Evropě. Ve více než 600 tuzemských stanicích bylo předloni vyrobeno téměř osm terawatthodin (TWh) bioplynu. Meziročně se tak produkce zvýšila asi o desetinu a počet stanic za posledních deset let stoupl na dvojnásobek....

22/12/2023

Pro vizualizaci a zatraktivnění tématu obnovitelných plynů připravil Český plynárenský svaz tři vzdělávací videa, která navazují na elektronickou brožuru Biometan a vodík pro mladé. Víte, co jsou obnovitelné plyny a proč je jejich využití důležité? I jaký je rozdíl mezi bioplynem a -em? Nebo zdali lze oba plyny vtláčet do plynárenské soustavy, jak se vyrábí a jak si jej můžete vyrobit doma?

Odpovědi na tyto i další otázky se studenti středních škol dozví nově na YouTube kanálu ČPS
- Nové plyny https://youtu.be/JJGJsh6bHDI?feature=shared
- Biometan https://youtu.be/DSpuJ5CiwFg?feature=shared
- Vodík https://youtu.be/DSpuJ5CiwFg?feature=shared

ČPS se také tímto krokem snaží vzbudit zájem u mladých a podporovat generační obměnu v plynárenství.

09/12/2023

Evropská komise schválila českou podporu výroby biometanu za 2,4 miliardy eur

Evropská komise schválila český program na podporu výroby -u, do níž chce stát investovat 2,4 miliardy eur (téměř 59 miliard korun). Program má zvýšit účinnost výroby elektřiny a být k dispozici zejména pro malé a střední podniky a společenství pro obnovitelné zdroje, uvedl dnes ministr životního prostředí Petr Hladík. Podporu budou moci získávat do konce roku 2025.

Česko potřebovalo souhlas exekutivy Evropské unie, která dohlíží na dodržování pravidel hospodářské soutěže. Komise dospěla k závěru, že „pozitivní účinky podpory převažují nad případnými negativními účinky na hospodářskou soutěž“.

Program je podle ní nezbytný a vhodný pro ukončení závislosti na ruských fosilních palivech a přechod na klimaticky čisté zdroje energie. Oba tyto body patří k programovým prioritám komise, která na jejich plnění umožňuje čerpat peníze z unijních fondů. Česká podpora se navíc omezuje na nezbytné minimum a neposkytne profitujícím podnikům nepřiměřenou výhodu, konstatovala komise.

Podle Hladíka pomůže program s přechodem z bioplynových stanic, které vyrábí elektřinu s účinností 40 procent, na biometanové. Ty plyn vtlačí zpátky do plynárenské sítě, díky čemuž mají účinnost výrazně větší. „Je to začátek naplňování naší vize přechodu na bezemisní elektřinu,“ dodal Hladík.

08/12/2023

Veolia připravuje pilotní projekt výroby vodíku v Moravskoslezském kraji

Moderní -ové technologie v Moravskoslezském kraji se pomalu ale jistě stávají skutečností. Společnost Veolia Energie spustila přípravu pilotního projektu výroby zeleného vodíku ve své teplárně ve Frýdku-Místku. Je to jediný vodíkový projekt v České republice, který uspěl v mezinárodním srovnání a jako vůbec první získal dotaci z Inovačního fondu EU na podporu čistých technologií. Výrobu vodíku Veolia plánuje i na dalších místech.

„Zavádění pokročilých technologií považujeme za důležitou součást přechodu na čistší zdroje energie a vodík je jedním z nich. Na možnosti jeho výroby a využívání pracujeme už více než dva roky a nyní se posouváme k realizaci pilotního projektu. Naší výhodou je, že můžeme v některých teplárnách vyrábět ekologický zelený vodík bez produkce emisí CO2 celoročně, a to navíc s vysokou účinností využívající specifika teplárenského provozu,“ uvedl Reda RAHMA, ředitel skupiny Veolia Energie v ČR.
Vodík sehraje v nadcházejících letech důležitou roli v takzvané dekarbonizaci světové ekonomiky a sází na něj i Moravskoslezský kraj. Proto Veolia spolupracuje na platformě Vodíkového klastru s krajem, Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava a dalšími subjekty s cílem společnými aktivitami nastartovat vodíkovou ekonomiku v Moravskoslezském kraji.

07/12/2023

V Napajedlech je první průmyslový elektrolyzér na výrobu zeleného vodíku v Česku

Společnost Solar Global a.s. v Napajedlech na Zlínsku uvedla do provozu první průmyslový elektrolyzér na výrobu zeleného -u v Česku. Plyn vyrobený pomocí fotovoltaické elektrárny za podpory větrné energie se uplatní při dlouhodobé akumulaci elektřiny z čistých zdrojů, v areálu také vznikne plnicí stanice pro vozy s vodíkovým pohonem.

Elektrolyzér vyrobí ročně 8 000 kilogramů bezemisního vodíku, což umožňuje osobnímu vozu ujet 800 000 kilometrů nebo 80 000 kilometrů u vodíkového autobusu. Systém je doplněn i bateriovým úložištěm o kapacitě 206 kWh a výkonu 100 kW. Zelený vodík je skladován ve vyrovnávacím tlakovém zásobníku o kapacitě 640 litrů.

Společnost instalovala zařízení na jaře, od června bylo v testovacím provozu. Náklady byly zhruba 35 milionů korun, z toho devět milionů tvořila dotace ministerstva životního prostředí. Zelený chce Solar Global využít zejména pro energie.

06/12/2023

Provozovatelé plynových zásobníků v Německu volají po podpoře na skladování vodíku

Německá asociace provozovatelů zásobníků plynu (INES) volá po zavedení provozní podpory ve formě rozdílových smluv (Contracts for Difference - CFDs) na skladování -u. Podle asociace totiž významná ekonomická rizika spojená zejména s rychlostí nástupu využívání vodíku odrazují investory od realizace potřebných projektů.

Společná studie asociace INES, ropné a plynárenské asociace BVEG a Německé asociace provozovatelů zásobníků plynu INES realizovaná v loňském roce odhadla, že pro realizaci plánované transformace energetiky v Německu bude zapotřebí vybudovat až 41 TWh nových zásobníků na . A to za předpokladu, že všechny vhodné stávající zásobníky zemního plynu budou pro tyto účely taktéž využity.

Náklady na přebudování stávajících zásobníků odhadli autoři studie na 1,6 miliardy eur. Náklady na vybudování nových zásobníků potom na dalších 11 miliard eur. Aby k realizaci potřebných projektů došlo, je podle asociace INES nezbytné zavedení provozní podpory na skladování vodíku ve formě takzvaných rozdílových smluv.

Podle výše uvedené studie bude ve stávajících 31 německých kavernových zásobnících zemního plynu, které lze poměrně jednoduše využít i pro skladování vodíku, možné v budoucnu skladovat kolem 31 TWh vodíku. Složitější situace při přechodu ze zemního plynu na vodík nastává u takzvaných porézních zásobníků, kdy studie odhaduje, že pouze 4 ze stávajících 16 takových zásobníků bude možné využít pro skladování vodíku. Dostupná skladovací kapacita v těchto čtyřech zařízeních by mohla být kolem 1,7 TWh. v současné době nejsou v Německu komerčně provozovány žádné zásobníky vodíku. Běží sice několik pilotních projektů, které prokázaly realizovatelnost záměru, avšak finální investiční rozhodnutí nebylo prozatím u žádného z projektů podle ICIS přijato.

05/12/2023

Biometan může do roku 2030 nahradit až pětinu dováženého plynu do ČR

vyrobený v České republice může do roku 2030 nahradit až pětinu dodávek fosilního zemního plynu z dovozu. Jeho rozvoj je důležitý pro dekarbonizaci české energetiky. Vyplývá to z pokladů, které zveřejnil Svaz moderní energetiky. Podotkl, že podle dat z loňského roku se v ČR vyrobí kolem 1,2 milionu metrů krychlových biometanu ročně.

Svaz uvedl, že podle poslední aktualizace evropské směrnice o obnovitelných zdrojích ( ) by Česko mělo do konce desetiletí vyrábět kolem 700 milionů metrů krychlových biometanu ročně. Poukázal na to, že dosažení takových cílů vyžaduje výrazné investice do nových biometanových stanic. Stát v polovině srpna vypsal první vlnu dotací na podporu budování nových bioplynových stanic. Ve výzvě je připravena miliarda korun. Pro dosažení stanovených cílů to ale podle Svazu stačit nebude.

Podle vedoucího biometanové sekce sdružení CZ Biom Martin Schwarz musí stát podpořit produkci biometanu i v Národním klimatickém a energetickém plánu a Státní energetické koncepci.

Podle Svazu je v ČR nyní zhruba 570 bioplynových stanic, z toho 400 v zemědělství. Dále je v ČR přes 100 komunálních a průmyslových čistíren odpadních vod s produkcí kalového plynu a asi 70 výroben s produkcí skládkového plynu. Bioplyn se primárně používá na výrobu elektřiny, v některých případech také na výrobu tepla.

01/12/2023

Klíčová směrnice EU definuje budoucí roli vodíku v evropské energetice

Dne 31. října 2023 přijala Evropská unie oficiální revidovanou podobu směrnice na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie, tzv. (Renewable Energy Directive). Právní text, který je závazný pro všechny členské státy, zvyšuje cíl Evropské unie v oblasti podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie na minimálně 42,5 %.

Směrnice mimo jiné nově přichází se závaznými cíli pro spotřebu obnovitelného vodíku v sektoru dopravy a průmyslu. Závazky mají za cíl zajistit nastartování spotřeby obnovitelného -u i v České republice. Směrnice cílí na zajištění energetické nezávislosti prostřednictvím rychlejšího zavádění obnovitelných zdrojů energie (OZE) a přispívá k cíli EU snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Masivní rozšíření a urychlení využívání při výrobě elektřiny, v průmyslu, budovách a dopravě navazuje na strategický záměr postupného odklonu od fosilních paliv a přechodu k nízkouhlíkové ekonomice.

13/11/2023

Nizozemsko zahájilo výstavbu vodíkového potrubí, první úsek má být zprovozněn v roce 2025

Nizozemsko na konci října oficiálně zahájilo výstavbu plánovaného 1 200 km dlouhého -ového potrubí. První 30kilometrový úsek bude vystaven v Rotterdamu a bude uveden do provozu v roce 2025. Širší síť má propojit hlavní průmyslová uskupení v Nizozemsku a od roku 2030 také huby v Německu a Belgii, jak informoval server S&P Global.

„Jedním z předpokladů rozvoje trhu s vodíkem je infrastruktura pro přepravu a skladování,“ uvedla společnost Gasunie, která síť vyvíjí, ve svém prohlášení na začátku října. „Tím, že je Nizozemsko první evropskou zemí, která má vodíkovou infrastrukturu, se může stát důležitým centrem pro obnovitelné zdroje energie.“

First 30 km of planned 1,200 km hydrogen network Phase I links Rotterdam ports, refineries by 2025 Cross border links to Germany, Belgium from 2030 The Netherlands has officially begun construction of

22/10/2023

E.ON zvyšuje očekáváné investice do sítě. Vyžaduje to integrace obnovitelných zdrojů

Německá společnost E.ON bude muset navýšit své původní pětileté investiční plány o pětinu. Důvodem je především robustnější a flexibilnější síť, která by zaručovala a zprostředkovala efektivní integraci obnovitelných zdrojů energie. S odvoláním na slova Thomase Königa o tom nedávno informoval zpravodajský portál Reuters.

Podle jeho vyjádření se energetické sítě musí stát efektivnějšími, aby usnadnily přechod z centrální výroby založené na fosilních palivech na miliony decentralizovaných nízkouhlíkových výroben napájených větrem a slunečním zářením, řekl minulý týden na firemní akci společnosti.

Germany's E.ON will have to expand its five-year investment plans for grid improvements to accommodate the roll-out and integration of renewable power, its board member in charge of networks, Thomas Koenig, said on Thursday.

20/10/2023

Rada Evropské unie Council of the European Union a Evropský parlament European Parliament oficiálně schválili novou podobu směrnice na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie. Směrnice stanovuje ambiciózní cíle zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie v Evropské unii v minimální výši 42, 5 % do roku 2030. Pro stanovuje dva sektorové cíle.

Do roku 2030 budou muset dodavatelé paliv nahradit 1 % koncové spotřeby energie obnovitelnými palivy nebiologického původy (RFNBO), tedy primárně obnovitelným vodíkem či syntetickými palivy. 1% minimální cíl je součástí kombinovaného cíle 5,5 % pro pokročilá biopaliva a RFNBO. Pro ČR to znamená minimální spotřebu přibližně okolo 13 až 14 tisíc tun obnovitelného vodíku v dopravě do roku 2030, a to se započítáním povinností pro syntetická paliva v sektoru letectví, jež je součástí jiné směrnice.

Druhý cíl se zaměřuje na náhradu 42 % spotřebovaného vodíku vodíkem obnovitelným do roku 2030 a 60 % spotřebovaného vodíku vodíkem obnovitelným do roku 2035 v sektoru průmyslu. To si do roku 2030 vyžádá přibližně 6 000 tun obnovitelného vodíku, a do roku 2035 přes 8 000 tun. Cíl možná bude v budoucnu navýšen v závislosti na rozhodnutí, zda do něj bude zohledněna výroba čpavku v Litvínovské rafinerii. Členské státy budou mít povinnost tuto směrnici implementovat do svého právního rámce do 18 měsíců od jejího oficiálního vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

28/09/2023

Českem povede vodíková „dálnice“

Do Česka by mohl do sedmi let proudit z Ukrajiny. Jeho výroba však bude nákladná, a pokud má být zelený a uspokojit kapacity zemí, kterými povede, byly by třeba obnovitelné zdroje o výkonu 10 Temelínů.

Přes Českou republiku povede „dálnice“ pro přepravu -u. Evropská komise zařadila Středoevropský vodíkový koridor (Central European Hydrogen Corridor) na seznam projektů společného zájmu, takže má právo na zjednodušený povolovací proces a může žádat o financování z evropských peněz.

Do Česka by mohl do sedmi let proudit vodík z Ukrajiny. Jeho výroba však bude nákladná, a pokud má být zelený a uspokojit kapacity zemí, kterými povede, byly by třeba obnovitelné zdroje o výkonu 10 Temelínů.