13/05/2026
Rozhledny pro nás nikdy nebyly jen stavbami. Jsou to místa, kam člověk přijde zpomalit, nadechnout se a na chvíli vidět krajinu jinak. A možná právě ony nejvíc definovaly začátky našeho ateliéru.
Když jsme studio zakládali, neměli jsme skoro žádné zakázky. Tak jsme si je začali vymýšlet sami. Nakreslili jsme první rozhlednu a objížděli starosty v Jizerských horách s otázkou: „Nechcete tady rozhlednu?“ Tak vznikla Vokurka v Heřmanicích – jedna z našich prvních realizací, která dodnes stojí v krajině jako tichý začátek celé cesty.
Pak přišly další. Každá úplně jiná, protože každé místo si říká o svůj vlastní přístup.
V Rokytnici nad Jizerou jsme vytvořili Hlídku na Stráži – sérii vyhlídek inspirovaných postavami z městského znaku: liška, medvěd, ovce a horník. Každá zastávka má jinou atmosféru a jiný pohled na krajinu.
Nad Tanvaldem stojí Špička, drobná kovová vyhlídka na skále Malého Špičáku. Minimalistická konstrukce, která krajinu spíš odráží, než aby ji přetvářela.
A právě Špička je součástí celé série pěti rozhleden a vyhlídek, které jsme v průběhu let v krajině severních Čech realizovali. Každá vznikala z jiného místa, jiného terénu a jiného příběhu.
Růženka je oproti našim ostatním rozhlednám skoro futuristický objekt – betonová krajina sama o sobě, která na vrcholu kopce působí trochu jako bunker, trochu jako socha a trochu jako něco, co tam přistálo omylem.
To všechno spojuje jeden přístup – nezačínáme tvarem, ale krajinou. Chodíme po místě, sledujeme světlo, vítr, výhledy i to, jak se člověk na místo dostává. A teprve potom vzniká architektura.
Rozhledny nás baví právě tou svobodou. Neřeší se v nich klasické limity města, ale čistý vztah člověka a krajiny. Jsou to malé stavby s velkým významem – orientační body, zážitky, někdy i vzpomínky.
A přesně takovou architekturu chceme dělat. Takovou, která v krajině nemusí křičet, aby byla silná.
Za fotky děkujeme OBA creators, BoysPlayNice a Roman Dobeš!
