Vysoké komíny

Vysoké komíny Projektová a architektonická činnost, sanace, demolice, výškové práce, pokrývačské práce,

Příběh segmentových komínůKdyž se řekne tovární komín, většina lidí si představí starý cihlový dřík z časů páry a uhlí. ...
12/05/2026

Příběh segmentových komínů

Když se řekne tovární komín, většina lidí si představí starý cihlový dřík z časů páry a uhlí. Jenže průmysl se vyvíjel – a s ním i komíny.
Po druhé světové válce začaly klasické cihlové komíny postupně nahrazovat komíny železobetonové. Důvod byl jednoduchý:
fabriky rostly, kotle byly výkonnější a komíny musely být vyšší, lehčí a rychleji postavené.
A právě tehdy přišly na scénu takzvané segmentové komíny.

Co znamená „segmentový“?
Komín se už nestavěl po jednotlivých cihlách.
Skládal se z prefabrikovaných železobetonových dílů – segmentů, které se postupně montovaly nad sebe.
Výstavba byla rychlejší, levnější a hlavně technologicky jednodušší.
Největší boom zažily především v 60.–80. letech.

Jak je poznáte?
Na rozdíl od klasických cihelných komínů mají hladký betonový povrch, štíhlejší tvar bez typické konicity a hlavně pravidelné horizontální spoje mezi segmenty, které jsou jejich typickým znakem.

Možná nejsou tak romantické jako staré cihlové tovární komíny.
Ale i segmentové komíny patří k historii českého průmyslu.
A dost možná jich kolem sebe míjíte víc, než si myslíte.

Májová povídka plná lásky:„Ahoj, já jsem Helmut, opravář komínů."„Ahoj, já jsem výkonná vapka Kärcher."„Tak jdem na to!"...
01/05/2026

Májová povídka plná lásky:

„Ahoj, já jsem Helmut, opravář komínů."
„Ahoj, já jsem výkonná vapka Kärcher."
„Tak jdem na to!"
„Děláš to jako královna."
„Né ne, to se nesmeje!"
„Ale smeje, neboj."
„Au."
„No vidíš.“

Modlitba za padlý komín:Komíne náš, jenž jsi v kraji stával,posvěť se dýmy tvé,buď pára tvá,dopřej saze tvé,jak v koteln...
27/04/2026

Modlitba za padlý komín:

Komíne náš, jenž jsi v kraji stával,
posvěť se dýmy tvé,
buď pára tvá,
dopřej saze tvé,
jak v kotelně, tak i v továrně.

Mour náš vezdejší dej nám dnes
a odpusť nám naši demolici,
jakož i my odpouštíme tvým vlastníkům,
že údržbu zanedbali a zchátrat tě nechali.

Neuveď nás ve strach,
ale ochraň nas od pádu.
neboť tvá byla blahodárnost,
síla i výška
až na věky.

malta
cihla
kAmen

Komín, který vznikl za pět měsíců. Příběh družstevního lihovaru v BojanověNa okraji Bojanova stojí komín, který dnes půs...
21/04/2026

Komín, který vznikl za pět měsíců. Příběh družstevního lihovaru v Bojanově

Na okraji Bojanova stojí komín, který dnes působí nenápadně. Přitom je to poslední připomínka místa, kde kdysi vznikl lihovar vybudovaný s obrovským nasazením místních lidí.
Se stavbou se začalo přesně 21. července 1930. Ten den se vyměřil terén, začal výkop a odvezla ornice. Od té chvíle vznikal lihovar doslova před očima – a díky stavebnímu deníku víme téměř každý detail.
Stavbu vedl správce Antonín Fikar, který si každý den zapisoval, co se děje. Kolik lidí pracovalo, jaké bylo počasí i s čím se potýkali. A že toho nebylo málo.
Na stavbě běžně pracovalo přes 40 lidí – zedníci, tesaři, dělníci i učni. Materiál se svážel z širokého okolí:
kámen z lomů, písek z Bojanova i Pardubic, vápno z Vápenného Podola. Stroje se tahaly z nádraží pomocí koňských potahů.
A kde byl lihovar, tam byl i komín.
Ten vznikal spolu s celým provozem – jako klíčová součást technologie, která zajišťovala tah kotlů a umožňovala samotnou výrobu lihu.

🧱 Když materiál zlobí

Ne všechno šlo podle plánu. Velké problémy způsobily nekvalitní cihly. Některé byly popraskané tak, že se „uhodily a bylo z nich padesát kusů“. Správce Fikar kvůli tomu psal ostré dopisy dodavateli a nakonec musel zasáhnout i stavební dozor.

Stavba probíhala od rána do večera – pokud to dovolilo počasí. Déšť a bahno dokázaly práce úplně zastavit. Výkopy se opakovaně zaplavovaly a voda se musela ručně vylévat celé hodiny.
Volno? Pouze neděle a svátky.

I přes všechny problémy panovala na stavbě energie a nadšení.
👉 Dělníci dostali jako odměnu hektolitr piva a svačinu
👉 stavba se dokumentovala – už tehdy se fotilo
👉 a řešily se i drobné konflikty mezi lidmi, které Fikar poctivě zapisoval

A teď to nejzajímavější:
Celý lihovar byl dokončen za pouhých 5 měsíců.
Poslední zápis ve stavebním deníku padl den před Štědrým večerem 1930.
Na dnešní poměry? Téměř neuvěřitelné.

Žel, nekvalita cihel se bohužel postupem času projevila a v těchto chvílích je komín kvůli špatnému stavu zdiva demolován. Práce tolika lidí zůstane v propadlišti dějin. Tak snad alespoň zmínka o tomto úsilí nebude zapomenuta v labyrintu internetu.

Vejškařská legrácka na víkend: Poznáte filmovou postavu?Vítěz vyhraje výstup na komín a tričko na památku.Nebo učebnici ...
17/04/2026

Vejškařská legrácka na víkend: Poznáte filmovou postavu?
Vítěz vyhraje výstup na komín a tričko na památku.
Nebo učebnici hry na ukulele 😀

Občas lze u komínů natrefit vskutku na skvosty 😀
14/04/2026

Občas lze u komínů natrefit vskutku na skvosty 😀

Komín, bez kterého by pivo nevzniklo. Příběh sladovny v Kostelci nad Černými lesyV areálu bývalého pivovaru v Kostelci n...
08/04/2026

Komín, bez kterého by pivo nevzniklo. Příběh sladovny v Kostelci nad Černými lesy

V areálu bývalého pivovaru v Kostelci nad Černými lesy stojí dva komíny. Jeden patřil kotelně. Ten druhý – méně nápadný – měl ale možná ještě důležitější roli - patřil ke sladovně.

Historie pivovaru sahá až do 16. století, kdy se v Kostelci vařilo pivo už v rámci vrchnostenského hospodářství. Zásadní proměna ale přišla v 19. století, kdy byl pivovar přestavěn na moderní průmyslový provoz a doplněn o vlastní sladovnu.
Právě zde, na hvozdu, se sušil slad. Naklíčené obilí se prohánělo teplým vzduchem, který z něj odváděl vlhkost. A tenhle vzduch musel někam pryč.
Od toho tu byl komín.
Na rozdíl od klasických továrních komínů neodváděl spaliny, ale vlhký vzduch ze samotného výrobního procesu. Byl proto nižší, subtilnější a přímo napojený na technologii sladovny. Nenápadná stavba, která ale stála na samotném začátku výroby piva.

Pivovar fungoval i ve 20. století, po roce 1948 byl znárodněn a začleněn do státního pivovarnického systému. Výroba zde postupně utichala a definitivně byla ukončena přibližně v 90. letech 20. století.

Areál však nezmizel. Díky své autentické atmosféře se stal zajímavým pro dva nadšence Květáka a Vodoucha, kteří mu postupně dávají nový kabát a obnovují tradiční postupy vaření piva. Komín tak přežil nejen svůj původní účel, ale i proměnu místa.
Areál Černokostelecký pivovar je zajímavý i pro filmaře – natáčely se zde filmy i televizní pořady, které využily syrové industriální prostředí.

V roce 2023 jsme na tomto komíně v kooperaci s místními šikovnými hochy provedli osazení otočné báby a pak částečnou sanaci dříku. Nešlo o velkou dřinu, ale o práci, kde rozhodují detaily – stabilita báby, její precizní vyvážení, oprava zdiva, spárování a stabilizace konstrukce tak, aby si komín zachoval svůj původní charakter.

Dnes už komín neslouží, ale bez něj by celý pivovar nikdy nefungoval.

A právě takové stavby dávají průmyslovým areálům smysl – i ve chvíli, kdy jejich původní funkce dávno skončila.

Komín bývalého lihovaru v Plasích není jen výrazná dominanta krajiny, ale i zajímavý kus průmyslové historieJeho vznik s...
04/04/2026

Komín bývalého lihovaru v Plasích není jen výrazná dominanta krajiny, ale i zajímavý kus průmyslové historie

Jeho vznik se datuje přibližně do roku 1902, kdy areál lihovaru patřil rodu Metternichů. Původní komín byl postaven jako osmiboký – což bylo na svou dobu poměrně typické řešení pro vyšší stabilitu a lepší rozložení zatížení.

V průběhu 20. století došlo k významné úpravě jeho vrcholové části. Původní hlavice byla odstraněna a nahrazena jednodušší kruhovou nástavbou. Přesné datum této přestavby není doloženo, ale podle konstrukčních znaků lze úpravu zařadit přibližně do druhé poloviny století.

Zajímavostí je, že komín slouží i jako hnízdiště čápů.

V letech 2025–2026 jsme na komíně provedli zásahy související s jeho technickým stavem, včetně výměny čapího hnízda, zpevnění dříku ztužujícími pasy a vyspravení anrušeného zdiva. Tyto práce pomohly prodloužit jeho životnost, i když degradace materiálu byla již v některých částech výrazná.

Dnes komín představuje kombinaci historické hodnoty a technické výzvy – ukázku toho, jak se průmyslové stavby vyvíjejí v čase a jak náročná je jejich dlouhodobá údržba.

Detail, který vypráví příběh. Komín Bekon/Benar zblízka.Na fotografiích jsou vidět zdobné části komína – krásná ukázka p...
03/03/2026

Detail, který vypráví příběh. Komín Bekon/Benar zblízka.

Na fotografiích jsou vidět zdobné části komína – krásná ukázka průmyslové cihlové architektury konce 19. století.
Komín není jen obyčejný „válec z cihel“. Má výrazně profilovanou římsu, která vystupuje z pláště a je tvořena několikanásobně odstupňovaným zdivem.
Pod římsou si všimněte dekorativního cihelného zubořezu (ozdobné vysazování cihel), který vytváří plastický stínový efekt. Tyto prvky nebyly jen estetické – římsa zároveň chránila zdivo pod ní před zatékáním vody.
Nad ní se nachází stupňovitý přechod do užší části dříku, řešený tzv. odstupňovaným náběhem zdiva. To je typický prvek průmyslových komínů 19. století, kde se kombinovala statika a vizuální reprezentace továrny.
Dominantní je také profilovaná hlavní římsa s masivním vysazením a zdobeným podřímsím, které dodává celé stavbě reprezentativní charakter. Takové řešení nebylo u průmyslových komínů samozřejmostí – šlo o vizitku podniku.
Komín dnes není jen technická stavba. Je to architektonický artefakt, který spojuje industriální historii Hrádku nad Nisou s jeho současností.

Komín, který přežil svou továrnu. Příběh průmyslové dominanty Hrádku nad NisouKdyž dnes projdete kolem bývalého areálu B...
24/02/2026

Komín, který přežil svou továrnu. Příběh průmyslové dominanty Hrádku nad Nisou

Když dnes projdete kolem bývalého areálu Bekonu v Hrádku nad Nisou, většina původních hal už zmizela. Zůstala však jedna výrazná připomínka industriální minulosti města – 48 metrů vysoký tovární komín. Štíhlá silueta, která po více než století spoluvytváří panorama Hrádku.

Historie areálu sahá do druhé poloviny 19. století, kdy se zde rozvíjela textilní výroba – především barvení nití a další niťařská produkce. Region Trojmezí byl tehdy silně průmyslový a textil patřil k jeho hospodářskému pilíři.

Na začátku 20. století areál prošel změnami majitelů i stavebním vývojem. Po druhé světové válce byl podnik začleněn pod národní správu a fungoval pod národním podnikem Benar. Později nesl název Bekon, pod kterým si jej pamatuje většina místních.

Výroba zde pokračovala i po roce 1989, ale postupně utichla. Přibližně před 20–25 lety se provoz definitivně zastavil. Areál začal chátrat a stal se jedním z největších brownfieldů ve městě.

V roce 2015 koupilo areál město Hrádek nad Nisou, aby mělo pod kontrolou jeho budoucnost. Cílem bylo zastavit další chátrání a připravit proměnu území.

V letech 2024–2025 začala rozsáhlá demolice většiny továrních objektů. Z urbanistických i symbolických důvodů však p***o rozhodnutí: komín zůstane stát.

Proč? Protože není jen technickou stavbou. Je pamětí místa.

Zachovat komín ale nebylo jednoduché. Ukázalo se, že stojí na nestabilním jílovitém podloží a jeho původní základy neodpovídají dnešním nárokům na stabilitu – zvlášť v situaci, kdy kolem probíhají rozsáhlé stavební práce.

Bylo nutné instalovat monitoring pohybu komína a připravit náročné statické zajištění. Projekt počítal s vybudováním pilotové stěny kolem základů – 32 hlubinných pilot sahajících přibližně 20 metrů do země, které byly svázány železobetonovým věncem a propojeny se stávající základovou patkou.

Z celého továrního komplexu tak zůstává komín a správní budova. V místě bývalé výroby postupně vzniká nová městská čtvrť – s veřejným prostorem, službami a bydlením.

Komín se tak mění z funkčního průmyslového prvku na symbol. Připomíná dobu, kdy Hrádek nad Nisou pulzoval textilní výrobou, kdy z něj stoupal kouř a okolí vonělo po barvených nitích.
Dnes už nekouří. Ale stojí.
A právě tím propojuje minulost s budoucností – jako vertikální osa příběhu města.

Pokud máte k Bekonu vlastní vzpomínky, fotografie nebo rodinné příběhy, podělte se o ně do komentářů. Industriální historie není jen o stavbách – je hlavně o lidech, kteří v nich pracovali.

Adresa

Zábělská 1153/9
Plzen
31200

Telefon

+420608465365

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Vysoké komíny zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Odkazy

Sdílet

Kategorie