DNAtest

31/03/2026

Kolik takových případů máme zde v Česku? Znáte odpověď?

Může se stát, že dvojčata mají dva různé otce? Ano - i když je to extrémně vzácné. Tento jev se nazývá heteropaternální superfekundace.

Nastává tehdy, když žena během krátkého časového období uvolní dvě vajíčka a každé z nich je oplodněno spermií od jiného muže. Výsledkem jsou dvojčata, která mají stejnou matku, ale každé jiného biologického otce.

Podle lékařských studií jde o velmi neobvyklý případ, ale DNA testy už takových situací několik potvrdily. Geneticky jsou pak tato dvojčata podobná jako běžní sourozenci, ne jako klasická dvojčata.

Lidské tělo někdy dokáže opravdu nečekané věci.

13/01/2026

Zjistili, co naši uživatelé vědí již mnoho let:

https://denikn.cz/1913916/
„Nebojím se blbců, ani konfliktů. Bojovat proti dezinformátorům by mohla být moje mise, až budu starý. Z depky navozené střetem s hlupákem se rychle vyspím,“ říká Julius Lukeš, český vědec s mezinárodním renomé.

27/12/2025

History of mankind:

This is who scientists now think the “first Black Briton” really was...

The Beachy Head Woman, once believed to be among the earliest Black Britons, has a new identity—thanks to advanced DNA technology.

Discovered in storage in 2012 near the cliffs of southern England, her remains were initially thought to indicate African ancestry. But new genetic analysis suggests she was most likely born in Roman-era Britain nearly 2,000 years ago, with fair skin, blue eyes, and light brown hair—traits more typical of the local population at the time. Her skeleton, which showed signs of a healed leg injury and a diet rich in seafood, fits the profile of someone living in a coastal Roman community.

This revision offers a striking example of how science reshapes historical narratives.

The initial assumption of African heritage was based on limited data and tools, but today's high-resolution DNA testing paints a different picture. Using 3D scans of her skull and the latest genetic findings, scientists created a new facial reconstruction that challenges earlier interpretations. The Beachy Head Woman’s story reminds us that history is not fixed—it evolves with evidence, and with every breakthrough, our picture of the past becomes more complete.

Source: "The changing story of the Beachy Head Woman." Natural History Museum, 2025.

10/12/2025

Dárcovství má své limity. 😥

🔴 Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou.

🔴 Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace veřejnoprávní novináři.

👉Celý článek si přečtěte tady: https://czch.tv/darce-rakovina

12/10/2025

Pomáháme vyřešit zapeklité situace!

03/09/2025

Tento příběh určitě znáte:

Zaměstnance nádraží v Bratislavě čekal 1. září 1933 pořádný šok. V jednom ze zapomenutých kufrů, jenž přijel vlakem z pražského Masarykova nádraží, nebylo oblečení či věci denní potřeby, ale hlava ženy s hlubokou sečnou ranou a uťaté nohy. Podobně nemilého překvapení se dočkali v Košicích. I tam byl ve vlaku – tentokrát z Wilsonova nádraží – nalezen kufr s hrůzným obsahem, konkrétně ženským trupem se sedmi bodnými ranami v oblasti levého prsu a oddělené ruce ➡ https://iprima.tv/vrah_Otýlie

27/08/2025

Jistota otcovství je pro mnoho z vás zásadní:

11/08/2025

Dnes náročný den po firemní dovolené. Avšak ani jediný případ nebude mít zpoždění.

13/06/2025

Pozor na paměťovou pěnu:

30/05/2025

Ano, i těchto buněk v krvi matky je možno výjimečně využít k testům otcovství…

Věděli jste, že když je žena těhotná, některé buňky jejího dítěte zůstávají v jejím těle – i desítky let po porodu?

Tento úžasný jev se jmenuje fetomaternální mikrochimerismus. Během těhotenství totiž přes placentu proudí buňky oběma směry – a některé fetální buňky se dostanou do krve, orgánů nebo dokonce do mozku matky. Byly prokázány i 18 let po porodu.

A nejsou to jen pasivní pozůstatky. Když je třeba matčino srdce poškozené, některé z těchto buněk migrují na místo poranění a pomáhají s hojením. Dítě tak v jistém smyslu chrání matku, stejně jako ona chránila jeho.

Tento výjimečný vztah funguje i v případě potratu nebo předčasného porodu – buňky zůstávají. A i když je vědecky těžké měřit „napojení“ mezi matkou a dítětem, možná právě tady začíná to hluboké pouto, které mnohé maminky cítí celý život.

Mateřství není jen o lásce – je i o propojení na buněčné úrovni.

23/05/2025

Děkujeme za propagaci 👍🏻