Botanický ústav AV ČR

Zavolat Trasa Web Kontaktovat společnost

Botanický ústav AV ČR Botanický ústav AV ČR je veřejná výzkumná instituce, která je součástí Akademie věd České republiky. Je největším centrem botanického výzkumu v ČR.

Institute of Botany is the main botanical research centre in the Czech Rep.

🌳 Dnes je Den stromů, tak přidáváme jednu zajímavost. V Národní park Podyjí  se nachází jeden z největších dubových poly...
20/10/2026

🌳 Dnes je Den stromů, tak přidáváme jednu zajímavost. V Národní park Podyjí se nachází jeden z největších dubových polykormonů, který je starý přibližně 825 let!

🍂 Polykormon neboli pařezový mnohokmen vzniká, když z jednoho starého pařezu a společného kořenového systému vyrůstá několik kmenů. Právě na podzim, kdy stromy ztrácejí listí, je jejich struktura lépe patrná a můžete si tohoto úkazu všimnout.

Takové starobylé výmladkové lesy jsou pozůstatkem tradičního způsobu hospodaření. Jejich pestrá struktura vytváří řadu mikrostanovišť a podporuje tak vysokou druhovou rozmanitost.

🎥 Proč veřejnost zná tak málo invazních druhů a jak může pomoci omezit jejich šíření? O tom hovořil náš kolega Pavel Pip...
16/10/2026

🎥 Proč veřejnost zná tak málo invazních druhů a jak může pomoci omezit jejich šíření? O tom hovořil náš kolega Pavel Pipek ve Studiu 6 Česká televize.

V rozhovoru se dozvíte, jak předcházet neúmyslnému šíření invazních rostlin, proč může jejich neodborná likvidace napáchat více škody než užitku nebo jak může veřejnost pomáhat vědcům s monitoringem prostřednictvím aplikace iNaturalist.

💬 „Nenávist rozhodně není na místě,“ připomíná Pavel Pipek. Invazní druhy nejsou samy o sobě špatné – problém představují jejich dopady na ekosystémy, do kterých byly zavlečeny.

🌿 Nedávná mezinárodní studie, na které se podílel, ukázala, že pouze 40 % z více než 20 000 respondentů v 54 zemích dokázalo pojmenovat alespoň jeden invazní druh vyskytující se v jejich zemi. Ti, kteří invazní druhy znali, také častěji podporovali opatření k jejich regulaci.

Celý rozhovor https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096902795-studio-6/226411010101015/

15/10/2026

🍁 Proč některé stromy na podzim žloutnou a jiné červenají?

🍂Podzimní zbarvení listů závisí především na tom, jaká barviva obsahují a v jakém množství. Během vegetační sezóny převládá zelený chlorofyl, který je nezbytný pro fotosyntézu a překrývá ostatní barviva. Na podzim, kdy se zkracují dny a klesají teploty, se chlorofyl postupně rozkládá. Rostlina přitom část látek, které obsahuje, využije jako zásoby na další vegetační období.

🌿Jak zelené barvivo mizí, začínají být viditelné žluté a oranžové karotenoidy, které byly v listech přítomné už během léta. U některých dřevin se navíc na podzim vytvářejí červená až purpurová barviva zvaná antokyany. Hnědé odstíny souvisejí mimo jiné s přítomností tříslovin a postupným stárnutím listů.

🍂 Výsledkem je pestrá podzimní paleta od zářivě žluté až po červenohnědou. A protože má každý strom jiné zastoupení barviv, vybarvuje se po svém.

13/10/2026

🌳 Jak vypadaly naše lesy v době, kdy v nich lidé pásli dobytek, hrabali listí, ořezávali stromy nebo hospodařili ve výmladkových lesích? A co jejich proměna znamená pro dnešní druhovou rozmanitost?
🎬 Dokument Zpátky pod stromy, na kterém se podíleli i naši vědci, otevírá otázku, jak minulost našich lesů souvisí s jejich dnešní biodiverzitou.

📍 20. října ve 14:00 na Prague Science Film Festu – přijďte se podívat!

🌿Dalo by se očekávat, že čím více invazních druhů v určité zemi je, tím spíše o nich její obyvatelé budou tušit.Celosvět...
12/10/2026

🌿Dalo by se očekávat, že čím více invazních druhů v určité zemi je, tím spíše o nich její obyvatelé budou tušit.

Celosvětový průzkum však ukázal, že povědomí o invazních druzích daleko více než s původem lidí souvisí s jejich věkem a vzděláním. Starší a vzdělanější respondenti napříč státy dokázali invazní druhy uvést častěji.

🌍Z více než 20 000 respondentů v 54 zemích dokázalo alespoň jeden invazní druh ve své zemi pojmenovat jen 40 %.

Znalost přitom hraje v řešení problému biologických invazí důležitou roli. Lidé, kteří invazní druhy dokázali pojmenovat, častěji podporovali opatření k jejich regulaci. Celková podpora těchto opatření však byla nízká.

💡Výsledky studie našich vědců a mezinárodního týmu, publikované v časopise iScience, ukazují, proč je důležité nejen zkoumat biologické invaze, ale také vysvětlovat veřejnosti jejich dopady a důvody, proč je někdy potřeba zasahovat.

🌎🦝 Jeho původní domovinou je Severní a Střední Amerika. První pozorování mývala severního na našem území se datuje  do t...
10/10/2026

🌎🦝 Jeho původní domovinou je Severní a Střední Amerika. První pozorování mývala severního na našem území se datuje do třicátých let 20. století.

🌲 Do volné přírody se dostal v důsledku útěků ze zajetí, především od německých a rakouských chovatelů. Obývá listnaté a smíšené lesy, ale šíří se i do obcí, kde se však považuje za škůdce.

🗑️ Vykrádá totiž popelnice i kurníky. To je důvodem, proč na něj svou pozornost zaměřili organizátoři Biosmrště – krátkého intenzivního mapování biodiverzity, které cílí na invazní druhy.

🌿 V letošním roce si badatelé políčili nejen na mývala, ale i na dalších 37 zástupců rostlin a živočichů. 🔗 Více informací přímo na webu biosmrst.cz

🏛️ Jedním z hlavních koordinátorů celorepublikové akce, do níž se zapojují i občané, je Botanický ústav AV ČR.

Tato bobovitá rostlina dokáže díky symbióze s hlízkovými bakteriemi vázat vzdušný dusík. Právě podobné schopnosti hracho...
09/10/2026

Tato bobovitá rostlina dokáže díky symbióze s hlízkovými bakteriemi vázat vzdušný dusík. Právě podobné schopnosti hrachorů jsou předmětem výzkumu i s ohledem na jejich možné využití pro obohacování půdy a udržitelnější zemědělství.

🍂Na podzim navíc zaujme ještě při zasychání. Celá rostlina výrazně tmavne až zčerná, a právě odtud pochází její jméno.

06/10/2026

V kategorii Slovník nebo encyklopedická publikace vybrali porotci Cen Nakladatelství Academia za rok 2025 do užší nominace i naši knihu Vodní a mokřadní rostliny České republiky.

Na vítězství sice atlas nakonec nedosáhl, ale už samotná nominace nás těší. 🌿 Gratulujeme kolegům Janě Navrátilové, Kateřině Šumberové, Andree Kučerové a Janu Květovi!

Oblast okolo Hnanic u Znojma v Národní park Podyjí  představuje mimořádně pestrou a cennou botanickou lokalitu s výskyte...
06/10/2026

Oblast okolo Hnanic u Znojma v Národní park Podyjí představuje mimořádně pestrou a cennou botanickou lokalitu s výskytem vzácných teplomilných společenstev.

🔎Zkoumáme zde panonské trávníky, skalní stepi a suché, vyhřáté svahy. Panují tu podmínky, díky nimž nacházíme druhy, které jinde v krajině nejsou tak běžné. V létě tu kvete například velmi vzácná orchidej jazýček jadranský.

Na podzim sice většina zdejších rostlin už nekvete, ale stejně je tu krásně 💚. Pokud hledáte tip na podzimní výlet, Hnanice jsou skvělým výchozím bodem pro cestu do Národního parku Podyjí – mezi vinicemi, stepními lokalitami a údolím Dyje.

🌼 Geny českých lukKdyž obnovujeme druhově bohatou louku, nestačí vybrat správné druhy rostlin. Záleží i na tom, odkud po...
01/10/2026

🌼 Geny českých luk

Když obnovujeme druhově bohatou louku, nestačí vybrat správné druhy rostlin. Záleží i na tom, odkud pocházejí jejich semena. Populace stejného druhu z různých oblastí se totiž mohou geneticky lišit. Přenesením osiva z jiné oblasti tak můžeme nechtěně ovlivnit místní populace, které se dlouhodobě vyvíjely v konkrétních podmínkách.

🧬 Proto naši vědci společně s kolegy z Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy analyzují DNA typických lučních rostlin z lokalit po celé České republice. Získaná data využívají k tvorbě genetických map, které ukazují, jak jsou jednotlivé populace příbuzné a mezi jakými oblastmi by mohlo být vhodné osivo přenášet.

První výsledky přinesly zajímavé překvapení: u všech sedmi dosud analyzovaných druhů se objevují genetické rozdíly především ve směru východ–západ. Výrazné krajinné prvky, například horská pásma, se naopak neukázaly jako tak zásadní hranice genetické příbuznosti, jak se dříve předpokládalo.

🌱 Výsledné mapy by v budoucnu mohly pomoci lépe vymezit regiony pro produkci a využívání osevních směsí – tak, aby obnova luk podporovala nejen jejich druhovou pestrost, ale respektovala také přirozenou genetickou strukturu rostlin.

Adresa

Zámek 1
Pruhonice
25243

Upozornění

Buďte informováni jako první: pošleme vám e-mail, když Botanický ústav AV ČR zveřejní novinky a akce. Vaši e-mailovou adresu nepoužijeme k žádnému jinému účelu a odběr můžete kdykoli zrušit.

Kontaktovat Společnost

Pošlete zprávu Botanický ústav AV ČR:

Odkazy

Sdílet