Botanický ústav AV ČR

Name: Botanický ústav AV ČR
Address: Zámek 1, Pruhonice, 25243, CZ
Telephone: +420271015211

Domů
česko
Pruhonice
Botanický ústav AV ČR

Botanický ústav AV ČR je veřejná výzkumná instituce, která je součástí Akademie věd České republiky. Je největším centrem botanického výzkumu v ČR.

Institute of Botany is the main botanical research centre in the Czech Rep.

14/08/2026

Pohádkové růže s bohatými plnými květy, drobné miniaturní růže, voňavé kultivary z kolekce Parfuma nebo moderní růže, které zaujmou na první pohled?
Vybíráme pro vás několik kolekcí a kultivarů, které při návštěvě stojí za pozornost. Podívejte se, jak neuvěřitelně rozmanitý může svět růží být.

Které by vyhrály u vás?

12/08/2026

🌹 Kolik různých růží se může skrývat v jedné botanické zahradě?

V naší Průhonické botanické zahradě najdete nejpočetnější sbírku růží v České republice. A není to jen přehlídka krásných květů – sbírka uchovává historické i moderní kultivary a ukazuje neuvěřitelnou rozmanitost, které lidé během staletí šlechtění růží dosáhli.

Projděte se s námi rozáriem a jeho nejzajímavější části vám představí přímo kurátorka sbírky. 🌹

A příště se podíváme na růže, které podle ní rozhodně stojí za pozornost.

Průhonickou botanickou zahradu najdete v areálu Průhonický park a zámek - Botanický ústav AV ČR.

11/08/2026

Náš kolega Petr Pyšek, vedoucí Oddělení ekologie invazí a světově uznávaný odborník na biologické invaze, dnes v rámci projektu Kořeny osobností vysadil vzácnou dřevinu – tajvánii kryptomeriovitou (Taiwania cryptomerioides).

Připojil se tak k významným osobnostem, které už v rámci projektu Botanická zahrada Praha svůj strom vysadily. Patří mezi ně například Václav Havel, 14. dalajlama, sir Nicholas Winton, Madeleine Albrightová, Miloš Forman, Meda Mládková, Tomáš Baťa nebo cestovatelé Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka.

🌿 Projekt Kořeny osobností propojuje příběhy inspirativních lidí s jedinečnými dřevinami a pomáhá přibližovat veřejnosti botaniku i význam ochrany přírody.

Petře, gratulujeme k vlastnímu stromu! 🌳

10/08/2026

Na první pohled vypadá jako drobný tvor z jiné planety. 👽

Thismia arachnites je ale rostlina z tropického lesa – a jedna z těch opravdu podivuhodných. Nemá zelené listy a nedokáže si vyrábět potravu fotosyntézou. Místo toho získává uhlík prostřednictvím hub ukrytých v půdě.

Tento způsob života se nazývá mykoheterotrofie. Rostlina tak obrací běžný vztah mezi rostlinami a houbami naruby: místo aby houbě dodávala cukry vytvořené fotosyntézou, získává uhlík od svého houbového partnera.

🔎Thismia navíc tráví většinu života skrytá pod zemí a její drobné květy se objevují jen na krátkou dobu. Právě proto patří mezi rostliny, které je v tropickém pralese mimořádně obtížné najít.

🪰Thismii opylují drobné houbožravé mušky. Květ je uzpůsobený tak, aby se muška dostala dovnitř a při cestě ven na sebe nabalila pyl.

🌧️A jak se dostanou do světa její semena? Ne větrem ani zvířaty, ale deštěm. Plod funguje jako miniaturní rozstřikovač – kapky deště z něj vystřelují drobná semena do okolního listí a půdy.

📸Tomáš Figura: Thismia arachnites (Thajsko)

07/08/2026

🌱 Proč srážky z letních bouřek rostlinám nestačí?

Nestačí sledovat, jestli prší. Důležité je také kdy, kolik a jak rychle se voda z krajiny ztratí.

Letošní rok přinesl méně srážek než bývá obvyklé a půda se po zimě ani nestihla pořádně nasytit vodou. K tomu se přidaly dlouhé vlny vysokých teplot, které urychlují výpar z půdy i z rostlin. Výsledkem je, že vegetace je pod silným stresem, i když občas zaprší.

🌿 Některé rostliny po letních vedrech uschly a na některých místech dokonce odumřely. Jak se letošní sucho projeví na složení vegetace, ukážou až následující roky.

Víte, že lesní ekosystémy přitom neovlivňuje jen sucho? Záleží také na tom, kolik světla proniká pod koruny stromů a jaké mikroklima v lese vzniká. Právě kombinace těchto faktorů rozhoduje o tom, které druhy rostlin zde dokážou přežít.

📸Botanický ústav AV ČR

05/08/2026

🌴 Proč jsou palmy ideální modelky? Nebo spíše ideální rostlinné modely.

Ne proto, že jsou krásné. Ale proto, že si jsou překvapivě podobné.

Většina z přibližně 2 500 druhů palem má nevětvený kmen a na jeho vrcholu chochol listů. Právě díky této podobnosti mohou vědci lépe zkoumat, co stojí za vznikem nových druhů rostlin.

Ukázalo se, že během více než 110 milionů let evoluce vznikaly nové druhy rychleji u skupin, u nichž se rychleji měnila výška rostlin a velikost listů. Tyto dvě vlastnosti na sobě navíc byly závislé. Naopak velikost plodů ani velikost genomu na tempo vzniku nových druhů vliv neměly.
Palmy tak mimo jiné dotváří náš obrázek o druhové bohatosti v tropech. Více informací na našem blogu - www.ibot.cas.cz.

📸 Arpita Dutta: Madagaskar

31/07/2026

🌿 Jsou starší než dinosauři. Ve skutečnosti jsou starší téměř než všechno živé na Zemi.

V létě se o sinicích mluví hlavně tehdy, když vytvoří vodní květ a koupání v rybníku už není dobrý nápad. Sinice jsou ale mnohem víc než jen letní strašák.

🔬 Patří mezi nejstarší organismy na Zemi. Existovaly už před 3,5 miliardy let a podle vědců sehrály zásadní roli při vzniku kyslíkaté atmosféry. Bez nich by dnešní život na Zemi pravděpodobně vypadal úplně jinak.

🦠 Přestože je lidé často zaměňují s řasami, sinice jsou ve skutečnosti bakterie. Fotosyntetizují podobně jako rostliny, ale jejich stavba je úplně jiná.

🌍 Jsou neuvěřitelně odolné. Najdete je nejen v rybnících a přehradách, ale také v pouštích, horkých pramenech, na ledovcích nebo dokonce ve skalách.

💧 Díky plynovým měchýřkům se umí pohybovat ve vodním sloupci a hledat si nejlepší podmínky pro růst.

☀️ Když se v létě přemnoží a vytvoří vodní květ, mohou některé druhy produkovat toxiny způsobující například podráždění kůže nebo zánět spojivek. Proto je vždy dobré respektovat doporučení hygieniků a do vody s výskytem sinic nevstupovat.

📸 Wikimedia (ar.inspiredpencil.com)

30/07/2026

Ve věku 88 let zemřel Václav Větvička, dlouholetý pracovník Botanického ústavu ČSAV a bývalý vedoucí Průhonický park a zámek - Botanický ústav AV ČR.

Svůj profesní život spojil s péčí o zámecké parky, dendrologií i výzkumem růží, kterému se věnoval společně s dr. Ivanem Klášterským.

Mnozí z nás si ho ale připomenou především jako člověka, který dokázal s mimořádným zaujetím vyprávět o stromech, květinách a krajině. Prostřednictvím knih, rozhlasu, televize i stovek přednášek přivedl k botanice tisíce lidí. Za svou celoživotní popularizační činnost získal Medaili Vojtěcha Náprstka Akademie věd ČR.
Na jeho práci i vztah k Průhonickému parku budeme s úctou vzpomínat.

Čest jeho památce.

📸 dr. František Kotlaba: dr. Václav Větvička v době svého působení v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky

28/07/2026

Proč máme v Botanické zahradě Třeboň rostliny uspořádané do biotopů? 🌿

Abyste viděli, jak vypadají ve svém přirozeném prostředí!

Najdete tu více než 1 000 druhů vodních a mokřadních rostlin, které rostou ve více než 15 typech biotopů – od rašelinišť přes mokré louky až po tůně.

Botanická zahrada ale není jen místem pro návštěvníky. Uchovává genofond vzácných druhů, pomáhá vracet ohrožené rostliny do přírody a poskytuje materiál pro vědecký výzkum.

🌱 Zahrada vznikla v roce 1976 pro vědecké účely, je součástí pracoviště Botanického ústavu AV ČR v Třeboni. Otevřená je i veřejnosti.

24/07/2026

Mohlo by se zdát, že největší problém představují invazní druhy v Evropě nebo Severní Americe, protože z této oblasti pochází nejvíce údajů o výskytu i způsobených škodách. Nová mezinárodní studie v Science, ale ukazuje pravý opak.

☝️Invazní druhy, které způsobují škody na obou polokoulích, mají v zemích globálního Jihu následky přibližně o padesát procent závažnější.

🌿 Platí to třeba pro některé druhy akácií, borovic, tokozelku, ale také např. pro králíka, prase nebo krysu.

❗️Zejména v rychle se rozvíjejících ekonomikách Jižní Ameriky, Afriky a Asie vedou invaze častěji ke katastrofálním ekologickým důsledkům.

❓Tyto země zažívají prudký ekonomický růst a rozvoj globálního obchodu což urychluje zavlékání invazních druhů. Mají ale omezené kapacity a méně rozvinuté státní struktury pro boj s nimi.

🌿 Studie zároveň přináší dobrou zprávu: ukazuje, že kvalitní prevence, účinný management a mezinárodní spolupráce mohou dopady biologických invazí výrazně snížit.

📸 Sven Bacher: Invaze tokozelky v Krugerově národním parku v Jižní Africe. Rostliny pokrývají vodní nádrže a ovlivňují hrochy a ostatní původní druhy.

Adresa

Zámek 1
Pruhonice
25243

Telefon

+420271015211

Internetová stránka

http://www.ibot.cas.cz/

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Botanický ústav AV ČR zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.