19/05/2026
Ošetření osiva hrachu před jeho výsevem a založení porostu
20.3.2026 byl za účelem ověření vlivu různého ošetření osiva hrachu založen porost na lokalitě Miletice (okr. Kladno). Pro pokusy byla použita odrůda Astronaute. Pokusy byly založeny strojem Väderstad rapid. Jako ověřované varianty zde byly použity vždy kombinace inokulantu obsahující bakterie podporující biologickou fixaci dusíku s látkou s fungicidním účinkem, nebo účinkem zlepšujícím zdravotní stav rostlin s částečně antifungální aktivitou. Jako první varianta byla zvolena kombinace přípravku Expert (1 kg/t osiva), což je mikrobiální rostlinný biostimulant (Paenibacillus azotofixans, Bacillus megaterium, Bacillus mucilaginosus,Bacillus licheniformis, Bacillus mycoides, Trichoderma viride, mykorhizní houby), který podporuje vývoj kořenového systému, posiluje obranyschopnost rostlin a podporuje biodiverzitu v kombinaci s inokulantem Nitrazon +N hrách (0,45 kg/ha), což je inokulant na rašelinové bázi se symbiotickými bakteriemi poutajícími vzdušný dusík, obsahující dále Azotobacter a Bacillus megatherium. Jako další varianta byla zvolena kombinace fungicidního přípravku Maxim 025 FS (úč.l. fludioxonil) v dávce 2 l/t osiva v kombinaci s inokulantem Nitrazon humi hrách v dávce 4 l/t osiva, což je tekutá očkovací látka obsahující účinné kultury hlízkových bakterií specifických pro hrách, a pomocný živný a fixační roztok. Jako kontrolní varianta bylo vyseto neošetřené osivo. Dále byl na lokalitě zkoumán vliv přivalení porostu po zasetí na jednotlivé parametry počáteční fáze růstu.
Z výsledků pozorování po vzejití porostu ve fázi počátku tvorby hlíz na kořenech rostlin je patrné, že zejména varianta ošetřená kombinací Maxim 025 FS a Nitrazon humi hrách měla statisticky průkazně pozitivní vliv na polní vzcházivost (foto 1). Obě použité pokusné varianty měly statisticky průkazně pozitivní vliv na průměrný počet hlíz poutajících vzdušný dusík na rostlině (foto 1). Z obrázku 3 je patrné, že mezi jednotlivými variantami není jednoznačný rozdíl v tvorbě nadzemní hmoty ani kořenového systému a ani rozdíly v těchto parametrech nejsou mezi sebou statisticky průkazně odlišné.
Na základě hodnocení vlivu přivalení porostu po zasetí lze konstatovat, že rozdíly mezi oběma variantami nejsou statisticky průkazné, co se týká polní vzcházivosti, tvorby kořenového systému ani počtu hlíz na rostlině (foto 2 a 4). I když je patrné, že porosty, které nebyly po zasetí přivaleny, měly mírně vyšší průměrný počet hlíz na kořenech a zároveň i mírně vyšší celkové množství sušiny kořenů. Je však nutné poznamenat, že porosty byly založeny secí kombinací Väderstad rapid, která má poměrně robustní pěchovací kola, která sama o sobě osivo poměrně znatelně po zasetí zatlačí do půdy. Z hlediska vlivu na počáteční fáze růstu se tedy přivalení porostu v tomto případě jeví spíše jako zbytečné. Pozitivní vliv lze spatřit spíše v konečném urovnání pozemku, zatlačení kamenů a hrud, díky kterému je větší potenciál úspěšné a bezeztrátové sklizně.
Tento pokus je realizován v rámci bakalářské práce Jitky Maredové (FYTOB)
Za CPZ Pavel Procházka