30/08/2022
Tak to je niečo!
James Webb se opět vytáhl… Nebo spíš blejsknul. Vlevo je záběr na centrum galaxie M 74 pořízený ve viditelném světle Hubblem. Vpravo infračervený snímek téhož z Webbu. Uprostřed pak kompozice obou. Hubble zviditelnil hvězdy různého stáří – v centru spirální galaxie jsou ty vyžilejší, na povrchu chladnější, tudíž z oranžovým odstínem, směrem k okrajům pak sledujeme mladší, zářivější a teplejší stálice. Růžové skvrnky odpovídají obrovským oblakům horkého vodíku, který nutí svítit ultrafialové fotony unikající z hyperbořích hvězd. Naopak v infračerveném oboru jsou patrná oblaka chladného prachu a plynu, která se vyskytují právě v místech zářivých hvězd. To proto, že čím je hvězda hmotnější, tím více, ale také kratší dobu září… Nestihne se tudíž přiliž vzdálit od místa svého zrodu.
Galaxii M 74 najdete jeden a půl stupně severovýchodně od éta Piscium. V triedru je sice na hranici viditelnosti, ve větších dalekohledech se ale jedná o velmi snadný objekt. Vypadá jako kruhová skvrnka o průměru kolem šesti úhlových minut s nenápadným jádrem. Také se na ni promítá několik slabých hvězd. Náznaky spirálních ramen jsou pozorovatelné až v třiceticentimetrových dalekohledech. Její vzdálenost se odhaduje na 35 milionů světelných let, šířku asi 95 tisíc světelných let. Ve středu se zřejmě nachází veleobří černá díra o hmotnosti 10 000 Sluncí.
Zdroj: ESA/Webb, NASA & CSA, J. Lee and the PHANGS-JWST Team; ESA/Hubble & NASA, R. Chandar
